Archiv článků: chemie

Molekula je nejprve otevřená, aby se kov dostal snadno dovnitř. Když se tam usadí, zaklapne se za ním víko pasti pomocí nevratné chemické reakce. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pod vedením Miloslava Poláška vytvořili sloučeniny, které jsou až milionkrát stabilnější, než obdobné látky využívané současnou medicínou …

Bombardování kyslíkatých minerálů atomy vodíku vede k tvorbě molekul vody. Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody …

Na Harvardu poprvé prokázali, že kvantová koherence dokáže přečkat i chemickou reakci, alespoň jde-li o ultrachladné molekuly. Nejprve zkráceně to, co se praví v průvodní tiskové zprávě. Kuriózní může být pro nás už to, o jakou chemickou rovnici se jednalo. Konkrétně: o reakci molekul KRb (K izotop 40, Rb izotop …

Mezinárodní vědecký tým poprvé popsal chemické vlastnosti 2 uměle vyrobených supertěžkých prvků moscovia (moskovium, český ekvivalent ale prý dosud není oficiální) a nihonia (prvky 115 a 113). Moscovium se tak stalo nejtěžším prvkem, který byl kdy studován z hlediska chemických vlastností. Oba nově charakterizované prvky jsou chemicky o něco reaktivnější …

Zmiešaním medi a síry vznikajú nanokryštalické sulfidy medi. Aby to bolo možné, musia byť častice medi dostatočne jemné a mať špecifický tvar. Rovnako tak musí byť dodané určité množstvo energie a musí byť zabezpečený dobrý kontakt medzi reagujúci práškami. V ideálnom prípade tak môžeme špecifickou reakciou pripraviť viaceré sulfidy medi, …

Trpasličí planeta Ceres má průměr téměř 1 000 km a nachází se v pásu asteroidů. Rozhodně ale není typickým objektem tohoto pásu. Je nejen největším tělesem mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru; na rozdíl od svých sousedů se vyznačuje také mimořádně složitou a pestrou geologií. Před lety objevila sonda NASA …

Tajemný a fascinující svět hydrotermálních průduchů. Vědci z japonského centra RIKEN a Tokijského technologického institutu objevili anorganické nanostruktury obklopující hlubokomořské hydrotermální průduchy (kuřáky), které se nápadně podobají systémům umožňujícím život. Tyto nanostruktury jsou samoorganizované a fungují jako selektivní iontové kanály vytvářející energii, kterou lze využít ve formě elektřiny. Nanostruktury proto …

Nejnovější generace aktivátorů umožňuje stoprocentní uvolnění léčiva, a to ve velmi krátkém čase. Vědci z ÚOCHB AV ČR připravili látky, které dokážou na předem určeném místě v těle aktivovat proléčivo, zvýšit jeho efektivitu a zrychlit působení. Díky tomu bude možné líp cílit např. na zhoubné nádory, což má potenciál vylepšit terapii rakoviny. …

Po letošní Nobelově ceně za fyziku získali i chemici ocenění de facto za umělou inteligenci, respektive strojové učení. Fakticky tedy laureáty jsou Demis Hassabis, John Jumper a David Baker, a to konkrétně za výzkumy, které ze sekvence aminokyselin dokážou předpovědět 3D strukturu výsledného proteinu. Tím se také výrazně zjednodušuje navrhování …

Rozložení elektronů vnější vrstvy (valenční elektronů) organických molekul poprvé experimentálně pozoroval tým vedený japonskou Nagojskou univerzitou. Valenční elektrony určují většinu chemických i fyzikálních vlastností materiálu. Je však obtížné experimentálně izolovat pouze informaci o valenčních elektronech, což vede k tomu, že se vědci musí při jejich zkoumání spoléhat na teoretické modely …