Archiv článků: evoluce

Včelí dělnice častěji zabíjejí promiskuitní královny

Alespoň tedy u tropických včel Scaptotrigona depilis. Vyplývá to z komplikovaných poměrů genetické příbuznosti, která funguje u blanokřídlých. Matematika sobeckého genu v praxi. Poměry příbuznosti mezi jedinci blanokřídlými se liší od běžného fungování živočišné říše, protože samci (trubci) se zde líhnou z neoplodněných vajíček. Od otce mají tedy všechny „sestry“ …

více »

Jak se šíří škodlivé mutace

Hromadění škodlivých mutací jako výsledek neutrálního genetického driftu ovlivňuje délku života. Studium genomických změn doprovázející evoluci délky života odhalilo, že neutrální genetický drift přímo ovlivňuje životaschopnost, stárnutí a délku života. Je to tím, že genetický drift umožňuje hromadění škodlivých mutací. Modelovým druhem pro tuto studii byli halančíci, malé ryby žijící …

více »

Fosfor pro pozemský život byl předsyntetizován ve vesmíru?

periodická tabulka

Množství fosforu rozpuštěného ve vodě je velmi omezené, v řadě prostředí je fosfor vysloveně nedostatkovým prvkem. A protože fosfor současně představuje nezbytný stavební kámen současného života (nejen nukleové kyseliny, ale fosfolipidy v membránách), musel se do organické hmoty nějak v dostatečné koncentraci dostávat už v době prebiotické chemie. Vědci z …

více »

Proč rypoš necítí bolest

Rypoš lysý představuje mezi savci opravdový unikát. Žije málem jako sociální hmyz, přišel o teplokrevnost, prý nestárne a navíc necítí bolest. Jakou to má evoluční výhodu? (Dále půjde nejenom o rypoše lysého, ale i o jiné druhy rypošů.) Viz také: Rypoš lysý prý nestárne Mozek rypoše lysého přežije i bez …

více »

Tak jako je to s kanibalismem – vyplácí se, nebo ne?

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Lidé mají být pro jiné lidi jako kořist výhodní, a také prý v Atapuerce byli konzumováni častěji, než by odpovídalo jejich hustotě. Asi před dvěma lety došel James Cole z University of Brighton k závěru, že lovit člověka na potravu se jinému člověku nevyplatí, protože lidské tělo není jako zdroj …

více »

Šok: Mitochondrie bez DNA

Pokud se objev u jednoho druhu obrněnek potvrdí, šlo by o velké překvapení. Mitochondrie o většinu svého genetického materiálu přišly a často se diskutuje o tom, co zabránilo přesunu veškerých genů těchto původně samostatně žijících bakterií do jádra eukaryotické buňky. Otázku nám může ještě zkomplikovat, pokud se potvrdí následující objev: …

více »

Proč mají mitochondrie vůbec nějaké geny?

Mitochondrie nebo chloroplasty o většinu svých genů přišly, ne ale o všechny. Proč proces nemohl proběhnout až do konce? Především – u některých organel zřejmě proběhl a některá eukaryota už ani mitochondrie s vlastním genomem nemají (ale původně přítomné byly). Udržovat replikační mašinérii mimo jádro je pro buňku náročné, protože …

více »

Jak je to se selekcí proti genům neandrtálců

Homo sapiens se v Evropě i na Blízkém východě tu a tam křížili s neandrtálci, co však dělo poté? Na některé geny po neandrtálcích mohla působit pozitivní selekce (např. geny ovlivňující imunitu nebo metabolismus tuků), ale celkově? Až dosud se předpokládalo, že po hybridizaci, k níž docházelo hlavně před cca …

více »

Život před 750 miliony lety byl mnohem pestřejší

Pozdní prekambrium bylo dosud považováno za období nízké biologické diverzity. Brazilští vědci rekonstruovali evoluční historii měňavek a přinesli důkaz, že mikroskopický život na Zemi na konci prekambria, v době nejméně před 750 miliony let, byl mnohem rozmanitější, než tvrdí klasické teorie. Vědecký tým, v němž působila i Anush Kosakyan, nynější …

více »

Kde vznikl složitý život? Prý v hlubinách

Po otázce po samotném vzniku života (dna oceánů versus mělké rybníčky) můžeme stejný problém řešit i pro vznik větších organismů, tedy dejme tomu fauny ediacara před cca 570 miliony lety. Zástupce fauny ediacara známe z nálezů na dnech mělkých mořích (vesměs šlo o přisedle žijící organismy), alespoň tak se to …

více »