Archiv článků: genetika

Čerstvý nobelista zkoumal i DNA našich lovců mamutů

Čerstvý držitel Nobelovy ceny za lékařství Svante Pääbo v roce 2013 a 2016 společně s týmem Archeologického ústavu AV ČR, Brno jako první zkoumali DNA lidských kosterních ostatků z Dolních Věstonic a Pavlova z období gravettienu (oněch Štorchových lovců mamutů). Z výsledků analýz mimo jiné vymezili tzv. věstonický klastr, okruh …

více »

Objevili nový mechanismus regulace sestřihu RNA

Spliceozom si můžeme představit jako filmový stříhací stroj, který z původního filmu selektivně vystřihne nepoužitelný materiál (v tomto případě introny) a vyčištěnou verzi filmu pošle režisérovi. Vědecký časopis NATURE právě zveřejnil objev výzkumného týmu vedeného Daliborem Blažkem, který popisuje dosud neznámý mechanismus regulující sestřih RNA, což je zcela zásadní proces …

více »

Protein p53 může rakovinu nejen blokovat, ale i spouštět

Namísto ochrany ukazují nová data týkající se rakoviny jater, že všechno může být jinak. Z jednoho výsledku samozřejmě těžko dělat obecné závěry, u různých typů rakovin se protein p53 samozřejmě může projevovat různě. Stejně je to celé ale zvláštní… Protein p53, respektive gen pro tento protein, se každopádně obecně aktivuje …

více »

K určení patogenů rostlin lze jednoduše použít i PCR

Současné zemědělství se potýká s kombinací negativních vlivů, které zásadně ovlivňují výslednou kvalitu i kvantitu pěstovaných plodin. V důsledku klimatické změny jsou rostliny vystavované stresu už od počátečních fází růstu a jsou tak náchylnější k poškození různými patogeny nebo škůdci. Na včasnou detekci škodlivých organismů se zaměřili vědci z Mendelovy …

více »

Kvasinky zvládnou syntetizovat tyrosin i resveratrol

Upravená kvasinka Pichia pastoris dokáže efektivně produkovat tyrosin a další od něj odvozené organické látky, především sloučeniny rostlinného původu resveratrol, naringenin, norcoclaurin a retikulin. Buňky kvasinek podle autorů výzkumu z Kobe University přitom mají vytvářet „inteligentní platformu“, kterou lze dále upravovat (ladit, přepínat…). Z tyrosinu lze obecně vytvářet bioaktivní aromatické …

více »

Nečekaně vysocí lidé na západním Balkáně

Zeměpisné jádro výskytu mimořádně vysokých postav nad 184 cm tvoří pás táhnoucí se od splitsko-dalmatské župy přes jižní část Hercegoviny až po centrální část Černé Hory kolem pohoří Durmitor. Tým pracovníků Fakulty sportovních studií MU završil svůj několikaletý antropologický výzkum v Dinárských Alpách v bývalé Jugoslávii, který probíhal ve spolupráci …

více »

Geny pro umělé klouby

Titulek je samozřejmě míněn jako nadsázka. Nejde teď o to, že by genetické faktory stály za tím, s jakou pravděpodobností člověk skončí s umělých kloubem (takové faktory jistě existují, ovlivňují sklon k artritidě, úrazům, výsledkům úrazů, ale člověk se také musí do daného věku vůbec dožít), ale o výsledek chirurgického …

více »

Neandrtálci mohli mít chybovější neurony

Neandrtálci měli stejně velké nebo snad v průměru i o něco větší mozky než Homo sapiens, některé genetické rozdíly mezi oběma druhy mohly ale způsobovat odlišnou funkčnost mozků i jejich vývojové rozdíly. Vědci ze dvou Ústavů Maxe Plancka (v Drážďanech a Lipsku) nyní zjistili, že naše nervové kmenové buňky, z …

více »

První psi měli geny minimálně dvou různých skupin vlků

Psi byli domestikováni vícekrát a pak se spolu křížili. Stejně tak ale data odpovídají i scénáři, kdy se první psi na různých místech ještě křížili s místními vlky. Mezinárodní skupina genetiků a archeologů zjistila, že předky psů lze vysledovat k nejméně dvěma populacím dávných vlků. Vědci se nyní zaměřili ne …

více »