Archiv článků: homo sapiens

Starodávná DNA je genetická informace, kterou vědci získali z cenných archeologických nálezů a jejíž stáří se pohybuje mezi 2 – 30 000 lety. Takové vzorky nyní katalogizuje nová specializovaná databáze, která je volně přístupná na adrese http://amtdb.org. Připravili ji vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a obsahuje také interaktivní mapu …

Jak to vypadá, denisované byli „ještě víc neandrtálci než neandrtálci“. V Nature byly publikovány dvě studie, které podrobně mapují nálezy učiněné ve známé Denisově jeskyni na Altaji, a to včetně datování sedimentů, lidských pozůstatků i artefaktů. Na studiích se podíleli vědci z Oxforské univerzity, německého Ústavu Maxe Plancka pro evoluční …

Nejstarší malby Homo sapiens, další „čáry“ v Nazce, neznámé asyrské město… Web HeritageDaily sestavil přehled archeologických objevů roku. Seznam je následující. 1. Blombos Cave: „malby“ staré 73 000 let, tj. suverénně nejstarší známé výtvory Homo sapiens tohoto typu. Má jít o několik čar (tři červené čáry a jakési šrafování mezi …

Na pozůstatcích neandrtálců často nacházíme stopy celkem brutálních zranění. Je to výsledek toho, že lovili hlavně velkou kořist, bojovali s velkými šelmami a navíc používali téměř výlučně zbraně k boji zblízka (neznali luk a šíp, oštěp sice ano, ale bez vrhače, který výrazně zvýší dosah). Neandrtálci žili v prostředí evropské …

Malby zvěře zasažené zbraněmi a lovců nemusely být pouhým rituálem, ale něčím mnohem modernějším. Richard Coss z University of Califonia v Davisu publikoval v Evolutionary Studies in Imaginative Culture článek o tom, proč neandrtálci po sobě nezanechali jeskynní malby. Navrhuje, že kvůli odlišným technikám lovu neandrtálci prostě nedokázali dostatečně koordinovat …

Nálezy z Olorgesailie v jižní Keni ukazují, že už první Homo sapiens mohli vykazovat to, co označujeme jako moderní lidské chování. Tak brzy bychom to nečekali. Ve vrstvách starých asi 320-305 000 let (tedy hned v době očekávaného vzniku anatomicky moderního Homo sapiens) se podařilo objevit pokročilé nástroje. Na rozdíl …

Záhady a nejistoty přetrvávají, i když existence Homo sapiens v Indii před 300 000 lety zrovna pravděpodobně nepůsobí. Stáří druhu Homo sapiens se posouvá stále více do minulosti. Totéž pak platí i pro první výpravy těchto lidí z Afriky. Viz také: Homo sapiens vyrazili z Afriky hodně dávno V Nature …

A co skutečně senzačního z toho může nakonec vyplývat. Obrazy ve třech jeskyních na dnešního Španělska vznikly před 64 000 lety – takže musí být dílem neandrtálců, tvrdí nová studie z University of Southampton a Max Planck Institute publikovaná v Science. Na malbách jsou znázorněna jak zvířata, tak i geometrické …

Nálezy z Izraele se datují do doby před asi 180 000 lety, což je podle ještě nedávných názorů tak spíše trvání celého druhu Homo sapiens. Předkové dnešních lidí vyráželi z Afriky už před dávnou dobou – nejspíš hned nějaký Homo ergaster (následující po Homo habilis), viz nálezy v Gruzii. Pak …

Proč v Evropě vymřeli neandrtálci a byli nahrazeni Homo sapiens? Oren Kolodny a Marcus Feldman ze Stanfordu tvrdí, že kupodivu nemusíme hledat žádné speciální vysvětlení. Tím nemá být řečeno, že by nehrály roli klimatické změny nebo nějaké rozdíly v intelektuálních schopnostech mezi neandrtálci a našimi předky – ale prý nemusely. …