Archiv článků: neolit

Jak se po vzniku zemědělství šířily různé plodiny mezi jednotlivými neolitickými centry? Celý proces prý trval relativně dlouho – a co z toho vyplývá? Nová studie (mezinárodní tým, hlavní autor Xinyi Liu z Washington University v St. Louis) analyzuje výměnu plodin mezi Blízkých východem, severní a jižní Čínou (to se …

Stonehenge je megalitem nejznámějším, ale zdaleka ne jediným. Kde má tato kultura původ? Až dosud se nejčastěji předpokládalo, že by to mohlo být na Maltě, snad i v nějaké inspiraci vyspělejším východním Středomořím. Druhá teorie preferovala západoevropský původ, eventuálně různé megality mohly být stavěny na různých místech nezávisle na sobě …

Stromy použité na stavbu konstrukce studny byly pokáceny mezi roky 5256–5255 př. n. l. Vědci Mendelovy univerzity v Brně datovali nejstarší dřevěnou archeologickou konstrukci v Evropě. Jde o studnu, která je stará přes 7000 let a zachovala se díky vysoké hladině spodní vody. Studnu z dob prvních zemědělců vykopali loni …

Obliba piva prý předcházela vzniku zemědělství, chuť na pivo motivovala dokonce lidi k tomu, aby se lidé snažili zvýšit sklizeň planě rostoucích obilnin. Archeoložka Li Liu nyní tvrdí, že pro tuto lehce kontroverzní teorii našla doklady. Vychází přitom z analýzy nálezů z izraelské jeskyně Raqefet, kterou kolem r. 11000 př. …

První zemědělci na Blízkém východě měli psy, to ale mezolitici v Evropě rovněž. Jak to bylo se psy při neolitické revoluci v Evropě? Na základě analýzy 100 vzorků psí mitochondriální DNA z této doby (od konce paleolitu po dobu bronzovou) nyní početný vědecký tým dospěl k následujícími obrazu. Jak zemědělci …

Zhruba před 15 lety se objevila teorie, podle které lidé začali radiálně měnit klima už v době počátků zemědělství. Především bez rýžových polí, které produkují metan, by se teplý holocén prý dávno vrátil do další doby ledové. Nová data a simulace tyto představy potvrzují a kromě metanu navíc zdůrazňují i …

Aneb proč vůbec vzniklo zemědělství? Archeologové objevili zbytky chleba starého asi 14 500 let. Jak si hromadně povšimla média, má jít o suverénně nejstarší známý chleba vůbec. Pekli si ho lidé kultury, kterou označujeme jako natufien – v době, která výrazně přecházela vzniku zemědělství, alespoň pokud je nám teď známo. …

Archeologové se již dlouho dohadují o způsobu šíření neolitu v Evropě – přejímali ho spíše místní lidé, nebo docházelo k migraci? Podobnou otázku lze položit i v případě jihovýchodní Asie. David Reich (populační genetik z Harvardu) a Ron Pinhasi (fyzický antropolog z Vídeňské univerzity) nyní rekonstruují historii této oblasti podle …

Lidé sbírali obilniny dávno předtím, než je někdy kolem roku 9 000 př. n. l. začali na Blízkém východě i pěstovat. Pokud alespoň domestikací míníme to, že lidé nějak ovlivnili genom rostliny, pak podle nových objevů k tomu došlo již před 30 000 lety (pšenice jednozrnka v oblasti Tell Qaramel …

V poslední době převládá velmi skeptický pohled na neolit. Přechod k zemědělství, tvrdí tento názor, s sebou přinesl moc práce, nemoci od domácích zvířat, neplnohodnotnou stravu vyvolávající zubní a další choroby. Věk dožití i životní úroveň klesly, neolitici nicméně dokázali konkurenční kultury přečíslit. V porovnání s děsivým neolitem se pak …