Mars je mrazivá vyprahlá poušť, ale i přesto na ní najdeme místa, která nám připomínají útvary známé z naší planety. Mezi ně patří třeba dávné říční systémy, které již dávno vyschly. Nejdelší z nich se táhnou až na vzdálenost téměř 700 kilometrů, čímž vytváří jednu z nejdelších sítí údolí na …
více »Venuše mohla mít kapalnou vodu mnohem déle
Ke zlomu klimatu na Venuši mohlo dojít až před 700 miliony let, tvrdí nová teorie. Venuši neřadíme do „obyvatelné oblasti“, jinak řečeno, pokud bychom našli exoplanetu s obdobnými parametry (podobná hvězda, podobná vzdálenost od ní…), potom bychom ji nepokládali za nadějného kandidáta pro život pozemského typu a nepředpokládali bychom zde …
více »Exotické superionické sloučeniny helia s vodou
Superionická fáze vody představuje podivný stav za vysokých teplot a tlaků, něco mezi kapalinou a pevnou látkou. Atomy kyslíku zde jsou v krystalové mřížce umístěny napevno, protony (vodík) víceméně volně tečou, jedná se tedy o velmi silnou kyselinu. Respektive – mělo by se jednat, protože jde spíše o výsledky simulací …
více »V mikrokapičkách vody vzniká samovolně peroxid
Vědci náhodou zjistili, že peroxid vodíku může vznikat přímo z vody. Voda není chemicky zdaleka tak stabilní, jak obvykle předpokládáme, uvádějí Richard Zare, Katherine Walker a jejich kolegové ze Stanfordu. Původně studovali mikroskopické kapičky vody, protože je chtěli využít pro přípravu nanostruktur zlata. Z rozpuštěné formy, nejspíš nějaké zlatité soli, …
více »Kapka vody uhání po grafenu jako šílená
Až 250 km v hodině se mohou pohybovat kapky vody na grafenu, a to bez jakéhokoliv vynaložené energie, pouze na základě fyzikálního gradientu. Grafen je pochopitelně hydrofóbní, nicméně skupina vědců z ETH Zürich, University of Illinois (Chicago) a Dánské technické univerzity vytvořila povrch grafenu tak, aby jeho hydrofobnost (smáčitelnost vodou) …
více »Kyslík na Marsu – molekuly CO2 lze prý rozkládat mechanickým nárazem
Komety se staly inspirací pro podivné chemické pokusy. Výsledkem by mohl být jednoduchý způsob, jak si na Marsu opatřit kyslík k dýchání z místních zdrojů. Na začátku bylo již starší zjištění chemiků z Caltechu, že molekulární kyslík se vyskytuje na kometách. Má vznikat opravdu nezvykle, když se aktivační energii pro …
více »Podzemní oceány na Plutu i jinde ve věčném chladu
Izolační vrstva hydrátu metanu by mohla chránit podzemní oceán na Plutu. Kapalná voda (respektive kapalné vodné roztoky) by díky tomu mohly být ve vesmíru běžnější, než jsme dosud mysleli. Vcelku všeobecně se přijímá existence podpovrchových měsíců na Europě nebo Enceladu, podle nové studie publikované v Nature Geoscience by jich však …
více »Proč Mars přišel o vodu? Nemusí to být tak jednoduché
Prý za to může nejen nižší gravitace, ale i protáhlejší oběžná dráha planety. Na Marsu nejen tekly řeky, rudá planeta byla kdysi pokryta i moři. Od té doby však Mars minimálně 80 % své vody ztratil. Standardně se to vykládá tak, že na vině je prostě menší hmotnost a tedy …
více »Řeky na Marsu zůstávají záhadou
Většina dochovaných koryt marťanských řek svědčí o tom, že nebyly sezónní, ale tekly celoročně a po dlouhá období. Pak zmizely prakticky najednou. Řeky na Marsu tekly v různých dobách, většinou asi před 3-4 miliardami let, některé ovšem i později. Studie vědců z University of Chicago (hlavní autor Edwin Kite) se …
více »Nanostruktury inspirované přírodou mění odpadní vodu na pitnou
Nový koagulant připomíná chapadlo sasanky, má organické jádro a anorganický plášť. Z nanotechnologií si vědci vypůjčili metodu samosestavování. Američtí a čínští fyzici představili novou technologii získávání pitné vody. Vyrobili činidlo, které se chová podobně jako mořská sasanka a dokáže z odpadní vody jednoduše a levně odstranit široké spektrum nečistot. Stalo …
více »