Archiv článků: voda

Azobarviva. Jedna z nejpočetnějších a nejdůležitějších skupin organických barviv. Ačkoliv u řady z nich byla prokázána karcinogenita, případně způsobují kopřivky či alergie, nadále se jimi barví vše od textilu přes plasty, potraviny až po papír. Ročně se jich na světě spotřebuje přes 700 000 tun, z toho valná část v …

Velmi zjednodušeně lze říct, že les roste na kopci na mělké kamenité půdě. Když spadne déšť, snadno touto polohou projde do hlubších horizontů. Les je dobrý hlavně k tomu, aby sytil prameny a podzemní zásobníky. Zemědělská půda je v trochu jiné situaci. Má větší mocnost a víc jílových minerálů. Deště, …

Jediná technika by měla dokázat odstranit z vody anorganické a organické kontaminanty, mikroorganismy i mikroplasty. Vědci v časopisu Angewandte Chemie navrhují využívat magnetické nanočástice potažené tzv. iontovou kapalinou. Základem je jádro z magnetického oxidu železa, kolem něj je obal z porézního oxidu křemičitého. Iontová kapalina jako třetí vrstva se přichytí …

Vodní pára ve vzduchu se v chladných dnech může proměnit na pevný led, který v tenké vrstvě pokrývá například okenní tabule nebo skla aut. Na tento zdánlivě obyčejný, avšak dosud málo prozkoumaný jev si nedávno posvítili čínští a američtí fyzici, kteří objevili nový způsob, jak může led na povrchu růst. …

Voda na povrchu různých materiálů vytváří tenké vrstvy se speciálními vlastnostmi. Kdybychom tomuto chování lépe rozuměli, dokázali bychom efektivněji vytvářet hydrofilní i hydrofóbní materiály potřebných parametrů, třeba na míru navržené povrchy lodí nebo medicínských implantátů. Související jevy jsou ovšem natolik složité, že v nich dosud nikdo pořádně nevyzná. Na Tokyo …

Jako Mpembův jev označujeme podivnou situaci, kdy teplá voda při ochlazování zmrzne rychleji než studená. Dokonce se toho i někdy využívá při přípravě ledových ploch nebo zmrzlin. Na první pohled to vůbec nedává smysl – vždyť přece teplá voda musí nejprve vychladnout na teplotu té studené a pak oba procesy …

Zvláštní uspořádání vrstev zmrzlého oxidu uhličitého a vodního ledu si žádalo speciální vysvětlení. Polární čepičky oxidu uhličitého na Marsu periodicky roztávají podle toho, jak se mění teplota planety. A ta zase závisí na tom, jak se v horizontech desítek a stovek tisíc let posouvá osa rotace, čemuž odpovídá změna náklonu …

Co se stane, pokud na povrch s teplotou pod bodem mrazu dopadá kapalná voda, třeba při dešti? Vznikne klasická klouzačka, přičemž led se tvoří zhruba ve tvaru hvězdicovitých struktur, které se podobají sněhovým vločkám. Při dopadu kapky vody na silně podchlazený povrch má ale vše fungovat jinak. V kapce vzniknou …

Co udělat pro to, aby lyže na sněhu klouzaly co nejlépe a auto na silnici pokud možno co nejméně? Odpověď zní – studovat vlastnosti rozhraní mezi ledem a vodou. Vědci přišli na to, že kapalná vrstvička, která vzniká, když nějaký objekt klouže po ledu, je viskózní jako olej a mnohem …

Fosfid molybdenitý MoP by podle nové studie mohl fungovat jako nový katalyzátor pro výrobu vodíku. Je levnější než platina a navíc si umí poradit i s mořskou vodou. Vědci z Pacific Northwest National Laboratory a Oregon State University navíc prokázali, že ve srovnání s jinými náhražkami platiny pracuje MoP podstatně …