Sciencemag.cz
Doporučujeme
Před nějakými 3,5 miliardami let dodávalo Slunce mnohem menší množství energie. Atmosféra Země proto musela obsahovat více skleníkových plynů, jinak by planeta zamrzla (poznámka PH: ještě je zde samozřejmě příspěvek vychládajícího jádra). Nakonec hlavním plynem (vedle dusíku) byl tehdy tehdy jistě oxid uhličitý, ale stačil na to?
Jennifer Glass a Chloe Stanton z Georgia Institute of Technology nyní do tepelné bilance rané Země navrhují zahrnout také výrazný oteplující efekt oxidu dusného, známého rajského plynu. Podle jejich názoru by samotný oxid uhličitý Zemi dost zahřát nedokázal, a to ani když se uvažuje, že v atmosféře byl i metan.
Obě autorky se zaměřují se speciálně na období zhruba mezi 2-1 miliardou let, kdy právě v atmosféře mizel oxid uhličitý na úkor kyslíku (poznámka: pro toto období asi stejně nemá smysl uvažovat víc metanu v atmosféře; a na to, kolik ho bylo před vznikem života, nepanují jednotné názory). Současně se ale značné množství kyslíku vznikající fotosyntézou spotřebovalo na oxidaci dvojmocného železa rozpuštěného v oceánech na nerozpustné železité oxidy/hydroxidy (poznámka: a v menší míře se oxidovaly i další prvky). Nová studie tvrdí, že za této situace mohly v moři probíhat i reakce dusíku s těmito ionty a do atmosféry se uvolňoval N2O. Výsledné modely pak mohou vést třeba ke složení atmosféry, kdy je oproti dnešku 10krát méně kyslíku a 10krát více rajského plynu, nebo mohly být poměry obou plynů úplně převrácené.
Je možné, že při nedostatku kyslíku tehdejší mikroorganismy mohly oxid dusný i přímo dýchat, pár bakterií to umí ještě i dnes – opět tedy v případě nedostatku kyslíku, nepreferují to. Enzymy, které odpovídají za obě metabolické dráhy, mají zřejmě společný původ (jde prostě o přenašeče elektronů). Třeba byl oxid dusný tedy i běžnějším zdrojem energie než kyslík.
Zdroj: Phys.org
