Prý nezávisí na absolutní výšce hor, na jejich stáří ani na tom, zda jsou tektonického nebo sopečného původu. Matematický popis všech dosud zkoumaných pozemských pohoří je obdobný, tvrdí alespoň vědci z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově. Jejich práce byla publikována v Journal of Complex Networks. Základem modelu …
více »Cena Grantové agentury i za výzkum grafenových struktur
Grafen i eroze pískovců. Cenu za špičkový výzkum získali chemik Zdeněk Sofer, geolog Jiří Bruthans, zoolog Robert Černý, lékař a biolog Marek Mráz a sociolog Václav Štětka. Zdeněk Sofer uspěl s projektem zkoumající použití iontových svazků pro modifikace struktur založených na grafenu. Jiří Bruthans zkoumal vliv napětí daného gravitací na erozi …
více »Hluboká jezera na Titanu vytvořily výbuchy dusíku
Některá jezera na Titanu mají skalnaté okraje vysoké stovky metrů. To příliš neodpovídá tomu, jak chemie/geologie na povrchu Titanu funguje (respektive jak si představujeme, že by měla fungovat) – z atmosféry prší kapaný metan a rozpouští další organické látky přítomné původně v pevném skupenství. Asi jako na Zemi kapalina vyhlodává …
více »Magnetickému poli Země trvalo přepólování mnohem déle
Celé je to poněkud záhadné. Magnetické pole chrání Zemi před nabitými částicemi z kosmu. Pokud si občas póly vyměňují a nějakou dobu to trvá, měli bychom to dokázat zaznamenat nejen v geologickém záznamu, ale i jinak – vyšší rychlost mutací by měla ovlivnit fungování evoluce a projevit se třeba vyšší …
více »Jak mizí metan na Marsu
Metan na Marsu se kdovíproč dává často do souvislosti s možnou existencí zdejšího života, i když k tomu žádný zvláštní důvod není (na Zemi sice metan vytvářejí příslušné mikroorganismy, ale může vznikat i řadou jiných způsobů). Na metanu na Rudé planetě je zajímavé každopádně kolísání jeho koncentrací, alespoň nakolik tyto …
více »Důkazem života na Marsu by mohly být i horniny
Život na Marsu možná neumíme hledat, ať už jde o život aktuální nebo zbytky něčeho dávno minulého. Tak se třeba uvádí, že na Zemi známe fosílie hlavně z usazených hornin, na Marsu bychom je ovšem měli hledat v horninách vyvřelých či metamorfovaných. Nový výzkum (tisková zpráva University of Illinois, Urbana-Champaign, …
více »Houby jako zlatokopové
Houby rodu Fusarium oxysporum na svém povrchu vylučují zlato. Podle všeho se nejedná pouze o detoxikaci, ale reakce zlata mají pro houbu nějaký význam, protože v přítomnosti zlata roste rychleji. Australská vědecká agentura CSIRO a vědci z několika australských univerzit publikovali na toto téma studii v Nature. Uvádějí, že zlaté …
více »Vltava a vltavíny
Vltavíny jsou odvozovány jako produkt šokové metamorfózy, k níž dochází účinkem extrémních tlaků při dopadu meteoritů. V době mezi 70 a zhruba 65 miliony let se v dnešním českobudějovickém prostoru rozkládalo jezero o délce 30 kilometrů a až 14 kilometrů široké, postupně se zmenšující. Nebylo sice tak rozsáhlé jako dále …
více »Vodopády mohou vznikat i „samy“
Tedy ne že by se dosud předpokládalo, že vodopády vytvářejí mimozemšťané nebo inteligentní designér, ale nemá jít primárně o dílo samotného vodního toku. Joel Scheingross z University of Nevada (Reno) a jeho dva kolegové zkoumal laboratorně proudění vody. Doteď převládal názor, že vodopády na řece se objevují v důsledku vnějších …
více »Neutrony posvítily na přírodní zlaté drátky Beraního rohu
Ve sbírkách Mineralogického a geologického muzea Harvardovy univerzity se nachází zajímavý zlatý útvar, tzv. Beraní roh (Ram´s horn). Předmět ze zlatých drátků je 12 centimetrů dlouhý a má hmotnost 263 gramů. Unikátní na něm je právě to, že nejde o žádný nuget, ale o jakési rovnoběžné/„spečené“ drátky (viz obrázek u …
více »