Archiv článků: geologie

Při studiu několika tisíc ordovických (tj. raně prvohorních) zkamenělin, zejména trilobitů, mlžů, gastropodů a ostnokožců z oblasti Barrandienu (mezi Plzní a Prahou) vyšlo najevo, že počínaje středním ordovikem byla velká většina mrtvých těl předmětem systematického a propracovaného projídání. Uvnitř schránek odumřelých organismů se stopy projídání dochovaly v podobě chodbiček uvnitř …

Základní data o Marsu mají znít: kůra tlustá asi 50 km, pod ní plášť z pevných oxidů (až 1800 km) a kapalné jádro z roztavených kovů tlusté asi jako plášť. Takashi Yoshizaki (Tohoku University) a Bill McDonough (Tohoku University, University of Maryland) představili nový model geologie rudé planety, který vychází …

Vzniku „magnetické díry“ jihozápadně od Afriky nerozumíme. Problémy mohou mít kvůli tomu družice/satelity. Magnetické pole Země slábne odhadem už asi 200 let a za tu dobu poklesla jeho intenzita zhruba o 9 %. Odborníci se prozatím přiklánějí k možnosti, že jde spíše o statistickou fluktuaci, která nenaznačuje, že by se …

Rozdílné chování bahna souvisí s tím, že marťanská atmosféra je velmi řídká. Evropský tým vědců pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky významně přispěl k pochopení toho, jak se bude projevovat bahenní vulkanismus na povrchu Marsu. Experimenty v nízkotlaké komoře na britské Open University výzkumníci totiž dokázali …

Dlouhodobý a místy i extrémní déšť způsobil nebo alespoň urychlil výbuch sopky Kīlauea na Havaji v květnu roku 2018. Takové tvrzení působí divně, nicméně má jít prostě o to, že vlhká hornina odolává tlaku magmatu jinak než suchá (v tomto případě tedy hůře). Autoři příslušné studie uvádějí, že již dříve …

Asi 2 900 km pod povrchem se nachází hranice mezi zemským pláštěm a jádrem. Teplota zde téměř skokově směrem dolů roste asi o 1 000 stupňů. Nový výzkum ukazuje, že těžší izotopy železa migrují na této hranici spíše směrem vzhůru a lehčí naopak. Horniny na spodku pláště se v důsledku …

Velmi zjednodušeně lze říct, že les roste na kopci na mělké kamenité půdě. Když spadne déšť, snadno touto polohou projde do hlubších horizontů. Les je dobrý hlavně k tomu, aby sytil prameny a podzemní zásobníky. Zemědělská půda je v trochu jiné situaci. Má větší mocnost a víc jílových minerálů. Deště, …

Magnetické pole Země se považuje za jeden z předpokladů existence pozemského života, protože chrání povrch před kosmickým zářením, slunečním větrem apod. Dnešní magnetické pole Země je vytvářeno proudy tekutého železa někde mezi kapalným spodním pláštěm a pevným vnitřním jádrem. Přitom vznikají obří elektrické proudy fungující jako dynamo. Velmi staré horniny …

Blesk spatříme rychlostí světla, zvuk hromu k nám dojde podstatně později, rychlostí asi 340 metrů za sekundu. Seismické vlny v zemské káře jsou sice rychlejší (8 km/s), ale proti světlu stále příliš pomalé. Zemětřesení přitom vyvolává změny gravitace a gravitační vlna se šíří rychlostí světla – v tomto případě dokážeme …

V polovině tohoto měsíce vzbudil velký zájem médií meteorit Murchison; analýza ukázala, že obsahoval materiál starší než Sluneční soustava. Nakonec se nemusí jednat o takovou výjimku – totéž nejspíš platí i pro kousky karbidu křemíku v zrnech meteoritu Curious Marie, pojmenovaném na počest Marie Curie. Podle tiskové zprávy Washington University …