Archiv článků: historie

Město Praha bylo vystavěno především proto, aby na jednotlivých domech i celých čtvrtích soupeřící zednářské lóže mohly demonstrovat výhody konkurenčních technologií. Již od dob obrození a romantismu probíhají snahy nalézt v Čechách nějakou památku římské architektury. Římské obětiště u Aše, věž na Zvíkově, Černá věž v Chebu, ve všech případech …

Jak zní jméno hospody s nejdelší tradicí v Praze? Odpověď je jasná: Jedová chýše. Jedová chýše, Apolinářská 445/6, Praha 1 V době svého vzniku, ve 13. století, stála ovšem mimo hranice velkého města, takže šlo spíš o nejbližší vesnickou hospodu za nynějším Karlovým náměstím. Ostatně jmenovala se původně Na Vinici …

Dědictví několika generací českých slavistů ze Slovanského ústavu AV ČR a pět let projektu financovaného z programu Ministerstva kultury ČR se zhmotnilo v portálu Gorazd: Digitální portál staroslověnštiny (http://gorazd.org/). Ten je elektronickou verzí největšího a nejrespektovanějšího staroslověnského slovníku na světě. Díky inteligentnímu softwaru navíc můžete Gorazd používat i jako česko-staroslověnský slovník. „Spuštění …

Starověcí Egypťané se po Rudém moři plavili do země Punt, odkud dováželi hlavně vonné látky a koření, dále i slonovinu, eben, zlato a pštrosí peří – obecně tedy luxusní zboží. Předpokládáme, že Punt se nacházel někde na území dnešního Somálska, ve hře jsou ovšem i okolní oblasti, Eritrea, Džibuti nebo …

Elam je země na jihozápadě Íránu, soused Sumeru. Taktéž dějiny Elamu jsou úzce spojeny s Mezopotámií; ostatně právě Elamité ukončili poslední sumerskou říši (3. dynastie urská), když dobyli Ur, Elam jako politický útvar definitivně zničila zase říše novoasyrská. Elamská metropole Susy se však stala sídlem (nebo sezónní rezidencí) perských králů …

Výjimečné postavení nejen mezi staroegyptskými papyry, ale rovněž mezi všemi dochovanými starověkými písemnými prameny, zaujímá Ebersův lékařský papyrus, jemuž se v minulosti dostalo takových označení jako „lékařský papyrus mimořádné krásy a velikosti“ (Ebers 1873, 41), „mistrovské kaligrafické dílo“ (Möller 1909, 20), „nejvelkolepější a nejdůležitější dokument“ (Leake 1952, 13) nebo „nejkrásnější …

Proč musely myšlenky evoluční teorie a přírodního výběru čekat až na Darwina? Jak to, že někdo vymyslel dřív derivace a integrály, než zpozoroval přírodní výběr? Skutečně – myšlenka evoluce a přírodního výběru atd. působí celkem triviálně. Nepotřebujete k ní žádnou znalost vyšší matematiky, nic ani není třeba počítat, měřit nějaké …

Třicetiletá válka zvýraznila historicky významné rozštěpení Evropy do nerovně se vyvíjejících, geograficky nejasných a různě předurčených částí, Východu a Západu. Toto rozdělení hluboce poznamenalo nejenom politickou, sociální a ekonomickou oblast, ale také úsilí o poznání přírody. Před rokem 1618 byly Čechy, ležící uprostřed Evropy, nejbohatší habsburskou doménou. Skýtaly jedny z …

Otázka původu syfilidy se řeší tak dlouho, že aktuální příspěvek do diskuse ji určitě nerozhodne a zastánce opačného názoru sotva přesvědčí. Je-li nám známo, první epidemie syfilidy vypukla v Evropě až po Kolumbově objevení Ameriky – roku 1494 v Neapoli, odkud ji dále roznesli francouzští vojáci („francouzská nemoc“). Převládající pohled …

První nesporné doklady o přípravě krystalického cukru pocházejí z Indie z doby kolem roku 500 n. l. Prakticky všichni savci preferují sladké a vedly se diskuse o tom, jak se tato preference formovala v kontextu přírodního výběru. Zdá se však, že se v určité fázi u lidí vytvořil základní vzorec …