Archiv článků: matematika

V Borgesových dílech narazíme na řadu matematických témat: Nekonečno, racionální čísla, paradoxy, kombinatorika, teorie množin… V roce 1915 zveřejnil Albert Einstein obecnou teorii relativity, a již ve dvacátých letech byla tak populární, že odvedla pozornost od původního pojetí čtvrtého rozměru směrem k relativnímu časoprostoru. Teorie relativity značně oživila zájem o téma čtvrtého …

Číslo 313 se objevuje na poznávací značce auta, jímž jezdí kačer Donald. Má tu pozoruhodnou vlastnost, že tvoří palindrom – může být čteno stejně zprava doleva i zleva doprava – a dokonce jak v desítkové, tak v dvojkové soustavě: 313 (desítkově) = 100111001 (dvojkově). Navíc je to jediné trojciferné číslo …

Sanskrtský rukopis Bachšali (Bakhschali), uložený na Oxfordské univerzitě, byl nedávno datován radiokarbonovou metodou. Jak se ukázalo, tři různé listy březové kůry pocházejí z různých dob, uhlík C14 dal výsledky pro 3 listy asi 300, 700 a 900 n. l. Zápis na jednom z listů přitom obsahuje nulu. Máme před sebou …

Ještě několik triků podle knihy Tajemství bleskové matematiky: Jak zjistit dělitelnost 7? K číslu budeme přičítat nebo odečítat další násobky 7 (čímž se dělitelnost neovlivní): Dejme tomu 5 292. Odečteme 42, dostaneme 5250. Převedeme na 525 (0 na konci dělitelnost neovlivní). Přičteme 35, dostáváme 560, 56 je dělitelné 7. Opět …

Často můžeme narazit na tvrzení, že „matematika není počítání“. Možná následující text tedy opravdu není o matematice, ale počítání je zábavné a různé zjednodušující triky nám navíc umožňují porozumět řadě vlastností čísel. Ačkoliv níže uvedenou knihu jako celek zrovna nedoporučuji, rozhodně se jedná o typ populární literatury literatury o matematice, …

Metoda konečných prvků, na které je založen software švédské společnosti COMSOL AB, je matematickým nástrojem pro numerické simulace fyzikálních jevů. V dnešní době se již stěží rozhlédneme do ulice, bychom přitom nenarazili na produkt, u jehož zrodu či optimalizace stála právě metoda konečných prvků. Pokud bychom takový produkt přeci jen našli, …

Představme si, že by inteligence nepřebývala v lidech, ale v osamocené medúze, ponořené v hlubinách. Ti, kdo věří, že matematika existuje v nějakém vesmíru nezávislém na člověku, se ještě co do názoru na povahu onoho vesmíru dělí do dvou různých táborů. V prvním jsou „opravdoví“ platonici, podle nichž matematika dlí v abstraktním a …

Úspěch matematiky ve vysvětlování světa kolem nás, který Wigner nazval „nepochopitelnou účinností matematiky“, má vlastně dvě stránky, jednu překvapivější než druhou. Předně zde funguje aspekt, který by se dal označit termínem „aktivní“. Když fyzikové bloudí labyrintem přírody, svítí si na cestu matematikou – nástroje, které používají a rozvíjejí, modely, jež …

Babylonská tabulka z doby asi 1700 př. n. l., plimpton 322 (P322), prý obsahuje základy trigonometrie zhruba odpovídající našim funkcím sinus a cosinus. Tím by Babyloňané nejen předběhli Řeky, ale na rozdíl od nich mohli mít také nakročeno k chápání geometrie spíše jako podmnožiny algebry… Nicméně netřeba asi příliš zobecňovat …

Obrazy na zdi, jejich reprodukce v knihách i na monitoru někdy působí nečekaně prostě proto, že od určitého obrazu očekáváme „ideální velikost“. Proto třeba tolik nezaujme reprodukce v knize, z téhož důvodu může být řada lidí i zklamána, když v galerii spatří originály – jsou oproti očekávání moc malé nebo …