Archiv článků: mozek

Dlouhodobý stres a úsudek. Riskování a (anti)socialita. S alkoholem a agresivitou to vůbec není tak jednoduché. (pokračování včerejšího úryvku) Dlouhodobý stres, exekutivní funkce a úsudek Stres ohrožuje i ostatní aspekty fungování frontální kůry. Dochází k narušení pracovní paměti. V jedné studii oslabilo dlouhodobé podávání vysokého množství glukokortikoidů pracovní paměť zdravých …

Hormony, neurobiologie strachu. Amygdala. Stres, který milujeme. Krátkodobý a dlouhodobý stres. Doba předcházející některým z našich nejdůležitějších, nejzávažnějších činů může být naplněna stresem. Což je velice špatné, neboť stres mění, jak se rozhodujeme – jen výjimečně k lepšímu. Základní dichotomie mezi akutní a chronickou stresovou reakcí Začneme dávno zapomenutým pojmem …

Někteří lidé leží, nemohou mluvit, hýbat se, a mozek je tak jejich jediným komunikačním nástrojem. Elektrická aktivita mozku je hlavním předmětem zájmu skupiny vědců z katedry informatiky a výpočetní techniky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Letos skončila jejich tříletá práce na projektu BASIL, což je systém ovládání počítače …

Zvýšený počet kopií mitochondriální DNA nebyl ve druhé a třetí generaci přeživších holokaustu prokázán. Mezinárodní tým vědců, vedený známým českým neurovědcem profesorem Ivanem Rektorem z brněnského vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, nedávno potvrdil, že zmnožení kopií mitochondriální DNA se neprojeví u přeživších holokaustu a jejich potomků v druhé a třetí …

Odečíst mozkovou aktivitu a převést ji do slov, takových systémů už bylo oznámeno… Máme zde tedy další v řadě, vyžaduje ovšem nikoliv neinvazivní metody typu EEG či NMR (fMRI), ale elektrody implantované do mozku. Na University of California (San Francisco) a Duke University zkusili nechat neuronové sítě analyzovat mozkové signály …

Pacienti zapojení do studie mají vzácné mutace ve stejném genu ADAR2 a vykazují příznaky mikrocefalie, mentálního postižení a epilepsie. Mezinárodní tým vědců, včetně Jiřího Sedmíka a Liama Keegana, pod vedením profesorky Mary O´Connell z CEITEC Masarykovy univerzity, dokázal, jak důležitá je RNA editace ve vývoji mozku. Zároveň tým zjistil, jak …

Tedy podobnými částmi mozku. Ukazuje to, že příslušnou architekturu tedy nejspíš sdílejí všichni (placentální?) savci a jejich poslední společný předek před nějakými 80 miliony lety dokázal zpracovávat základní informace o počtu předmětů, což tedy není zase nijak zvlášť překvapivé. Studie byla provedena pomocí funkční magnetické rezonance. Psům byly na obrazovce …

Na rozdíl od lidí mají dokáží psi cítit teplo nejen pokožkou, ale i speciálním orgánem vnímajícím sálání. K tomu závěru alespoň dospěli vědci ze švédské Lund University a maďarské Eötvös Loránd University. Většina savců má tzv. rhinarium, neosrstěnou pokožku kolem nosních dírek – u psů čenich. Psi mají, jak známo, …

Při výbuchu Vesuvu v roce 79 n. l. bylo spolu s nejznámějšími Pompejemi zničeno i nedaleké město Herculaneum. V 60. letech zde pod vrstvou popela a lávy kromě jiných pozůstatků města odkryli i zbytky těl několika obětí výbuchu. Jako součást jedné z lebek archeologové tehdy objevili lesklý černý předmět připomínající …

V roce 2008 objevili archeologové u britské vesnice Hesligton lebku muže z rané doby železné. I přes stáří nálezu, určené později radiokarbonem do cca 6. století př. n. l., přitom lebka k překvapení vědců obsahovala rozpoznatelné zbytky mozkové tkáně, dokonce v podobě několikacentimetrového kompaktního útvaru. Jak by se ale mozková …