Archiv článků: astronomie

Webbův dalekohled našel nejstarší vlákna kosmické pavučiny

Kosmická pavučina (vlákna, web, strands, filaments…) je nejrozsáhlejší uspořádanou strukturou, kterou dokážeme pozorovat ve známém vesmíru. Jde o jednotku ještě „nad“ galaktickými kupami. Předpokládáme, že tyto struktury byly zpočátku tenké a teprve postupem času mohutněly („zvýrazňovaly se“) spolu s tím, jak gravitace přitahovala hmotu k sobě. Astronomové využívající Vesmírný dalekohled …

více »

Pozorování kosmického záření pomůže předpovídat zemětřesení

Pokud má nastat na Zemi silné zemětřesení, předcházejí mu změny magnetického pole… Mezinárodní tým vědců ve spolupráci s Fyzikálním ústavem v Opavě přišel v rámci úspěšného projektu CREDO na velmi zajímavou věc: Existuje zřetelný vztah mezi globální seismickou aktivitou a změnami v intenzitě kosmického záření zaznamenanými na povrchu naší planety. …

více »

Neutrinový portrét Mléčné dráhy umožní pohled do extrémních prostředí

Antarktická IceCube Neutrino Observatory poprvé publikovala mapu (snímek) Galaxie tak, jak ji vykreslují neutrina. Na práci se podílelo více než 350 vědců. Tiskovou zprávu vydala k výzkumu např. University of Wisconsin-Madison. Následující text je podle článku na The Conversation, který napsala Jenni Adams z University of Canterbury na Novém Zélandu. …

více »

Planeta, která by neměla existovat

Asi za 5 miliard let Slunce dokončí spalování vodíku, expanduje na cca stonásobek své současné velikosti a pohltí (zřejmě) i Zemi. V jiném systému jsme ale objevili planetu, která se tomuto osudu dokázala nějak vyhnout. Planeta 8 UMi b (Halla) svou hmotnosti spadá do skupiny horkých jupiterů. Kolem své hvězdy, …

více »

Mlhovina Sh2-284 na snímku pořízeném dalekohledem ESO/VST

Oranžovo-červený oblak zachycený na snímku je součástí mlhoviny Sh2-284. Záběr byl pořízen dalekohledem ESO/VST na Observatoři Paranal a zobrazuje tento objekt v mimořádných detailech. Protože plyn a prach v mlhovině se stále shlukují, vznikají zde nové hvězdy, kterými je Sh2-284 doslova poseta. Když se na snímek podíváte pozorně (a máte …

více »

Jak poznat, že v systému exoplanet bude velká planeta dál od hvězdy?

Nakolik lze z uspořádání vnitřních planet odvodit, jak bude vypadat vnější část soustavy? Matthias He a Lauren Weiss z Notredame a jejich kolegové zkombinovali data z hledání exoplanet pomocí obou nejpoužívanějších metod – tranzitů a měření radiálních rychlostí. Pomocí tranzitů dokážeme zachytit planety blízko hvězdy, druhou metodou pak planety s …

více »

První hvězdy mohly vážit i 100 000 Sluncí

Podmínky v mladém vesmíru, podstatně odlišné od těch současných, mohly vést ke vzniku opravdu obřích hvězd, o hmotnosti až 100 000 Sluncí. Alespoň podle nově provedených počítačových simulaci. Třeba ovšem dodat, že jiné modely zase dávají jiné výsledky, třeba „jen“ stovky Sluncí, nebo předpokládají hvězdy svou hmotností se příliš nelišící …

více »