Nejnovější měření hodnoty Hubbleovy konstanty dávají hodnoty od 67,4 do 76,5 kilometrů za sekundu na megaparsek. Rozdíly jsou to příliš velké na to, aby to bylo vnímáno jako problém. Vědci se proto pokoušejí navrhnout nové metody vedle dvou hlavních (standardní svíčky a reliktní záření). Teoretický astrofyzik Tejaswi Venumadhav Nerella z …
více »Sonda ESA Euclid se vydává na cestu za tajemstvím temné hmoty a energie
Teleskop Euclid bude provádět pozorování miliard galaxií do vzdálenosti až 10 miliard světelných let, čímž vznikne dosud největší a nejpřesnější 3D mapa vesmíru. Z kosmodromu na Mysu Canaveral (Florida, USA) vzlétla 1. července v 17:12 SELČ na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX sonda Euclid Evropské kosmické agentury (ESA). Její úspěšný …
více »Webbův dalekohled našel nejstarší vlákna kosmické pavučiny
Kosmická pavučina (vlákna, web, strands, filaments…) je nejrozsáhlejší uspořádanou strukturou, kterou dokážeme pozorovat ve známém vesmíru. Jde o jednotku ještě „nad“ galaktickými kupami. Předpokládáme, že tyto struktury byly zpočátku tenké a teprve postupem času mohutněly („zvýrazňovaly se“) spolu s tím, jak gravitace přitahovala hmotu k sobě. Astronomové využívající Vesmírný dalekohled …
více »Pozorování kosmického záření pomůže předpovídat zemětřesení
Pokud má nastat na Zemi silné zemětřesení, předcházejí mu změny magnetického pole… Mezinárodní tým vědců ve spolupráci s Fyzikálním ústavem v Opavě přišel v rámci úspěšného projektu CREDO na velmi zajímavou věc: Existuje zřetelný vztah mezi globální seismickou aktivitou a změnami v intenzitě kosmického záření zaznamenanými na povrchu naší planety. …
více »Neutrinový portrét Mléčné dráhy umožní pohled do extrémních prostředí
Antarktická IceCube Neutrino Observatory poprvé publikovala mapu (snímek) Galaxie tak, jak ji vykreslují neutrina. Na práci se podílelo více než 350 vědců. Tiskovou zprávu vydala k výzkumu např. University of Wisconsin-Madison. Následující text je podle článku na The Conversation, který napsala Jenni Adams z University of Canterbury na Novém Zélandu. …
více »Planeta, která by neměla existovat
Asi za 5 miliard let Slunce dokončí spalování vodíku, expanduje na cca stonásobek své současné velikosti a pohltí (zřejmě) i Zemi. V jiném systému jsme ale objevili planetu, která se tomuto osudu dokázala nějak vyhnout. Planeta 8 UMi b (Halla) svou hmotnosti spadá do skupiny horkých jupiterů. Kolem své hvězdy, …
více »Česká část Evropské bolidové sítě zachytila superbolid nad Německem
Tento mimořádný bolid označený v systému Astronomického ústavu AV ČR jako EN260623_204511 začal svítit ve výšce 101 km v oblasti mezi městy Ingolstadt a Regensburg, maximální jasnost -17,4 magnitudy dosáhl ve výšce 56 km nad Norimberkem a pohasl ve výšce 34,5 km nad zemí v blízkosti města Höchstadt. Délka námi …
více »Mlhovina Sh2-284 na snímku pořízeném dalekohledem ESO/VST
Oranžovo-červený oblak zachycený na snímku je součástí mlhoviny Sh2-284. Záběr byl pořízen dalekohledem ESO/VST na Observatoři Paranal a zobrazuje tento objekt v mimořádných detailech. Protože plyn a prach v mlhovině se stále shlukují, vznikají zde nové hvězdy, kterými je Sh2-284 doslova poseta. Když se na snímek podíváte pozorně (a máte …
více »Jak poznat, že v systému exoplanet bude velká planeta dál od hvězdy?
Nakolik lze z uspořádání vnitřních planet odvodit, jak bude vypadat vnější část soustavy? Matthias He a Lauren Weiss z Notredame a jejich kolegové zkombinovali data z hledání exoplanet pomocí obou nejpoužívanějších metod – tranzitů a měření radiálních rychlostí. Pomocí tranzitů dokážeme zachytit planety blízko hvězdy, druhou metodou pak planety s …
více »První hvězdy mohly vážit i 100 000 Sluncí
Podmínky v mladém vesmíru, podstatně odlišné od těch současných, mohly vést ke vzniku opravdu obřích hvězd, o hmotnosti až 100 000 Sluncí. Alespoň podle nově provedených počítačových simulaci. Třeba ovšem dodat, že jiné modely zase dávají jiné výsledky, třeba „jen“ stovky Sluncí, nebo předpokládají hvězdy svou hmotností se příliš nelišící …
více »