Astrofyzici dosud detekovali gravitační vlny pouze z fúzí binárních systémů – ze splynutí dvou černých děr, dvou neutronových hvězd, nebo jejich kombinace. Gravitační vlny původem z jediného zdroje se dosud zachytit nepodařilo. Nyní vědci z Northwestern University (vedoucí studie Ore Gottlieb) navrhují podívat se za tímto účelem na nový typ …
více »
S blížícím se letním slunovratem, který nastane 21. června, se Slunce dostává v poledních hodinách velmi vysoko, více jak 60° nad obzor. S tímto faktem souvisí i možnost zachytit tmavou siluetu Mezinárodní kosmické stanice ISS před naší mateřskou hvězdou. Jak Slunce kolem pravého poledne (kolem 13. hodiny odpoledne SELČ) vystoupá …
více »
Nedávná pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba v rozporu se stávající kosmologickými modely zjistila, že již v první půl miliardě let po velkém třesku ve vesmíru existovala řada velmi hmotných galaxií – tedy takových, které se skládaly z velkého množství hvězd. Astrofyzici z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě se nyní pokusili tuto …
více »
V první polovině června budeme moci vyhlížet velmi nezvyklou podívanou: Hned dvě jasné planety Sluneční soustavy, Venuše a Mars, budou viditelné před pestrou otevřenou hvězdokupou M44 (lidově zvanou „Jesličky“ nebo „Včelí úl“) v souhvězdí Raka. Hvězdokupa je pozorovatelná mimo města i pouhýma očima, její plnou krásu ovšem oceníme až při …
více »
Slunce není typickou hvězdou. Alespoň v Mléčné dráze (a proč by tomu jinde mělo být jinak) podle všeho převládají hvězdy menší, červení trpaslíci s hmotností do 0,5 Slunce a nižší teplotou. Většina exoplanet obíhá právě kolem těchto hvězd. Obyvatelná zóna (ve smyslu rozmezí, kde by se měla na povrchu planet …
více »
Laboratoř organické chemie v Perseovi. Susan Iglesias-Groth (Instituto de Astrofísica de Canarias) a Martina Marín-Dobrincicof (Polytechnic University of Cartagena) objevily celou řadu různě složitých uhlíkových sloučenin v oblasti hvězdotvorby IC348 v molekulárním oblaku Perseus. Tato hvězdokupa je stará teprve asi 2-3 miliony let a jde o jedno nejbližších míst, kde …
více »
První výsledky Vesmírného dalekohledu Jamese Webba naznačily, že galaxie v raném vesmíru (=nejvzdálenější pozorované galaxie) jsou někdy hmotnější (=příliš velké), než předpovídají současné kosmologické modely. Podle převládajícího modelu (ΛCDM – lambda znamená kosmologickou konstantu, tedy cca. temnou energii, CDM je chladná temná hmota) přitom v raném vesmíru nebylo dost času …
více »
Astronomové objevili další hvězdu, která je podle všeho součástí páru, jehož druhého člena nevidíme. Běžným vysvětlením takové situace bývá černá díra. V tomto případě ale data z průzkumu Gaia (provozuje Evropská vesmírná agentura) ukazují podivnost: příslušná hvězda má 0,93 % hmotnosti Slunce a obdobné chemické složení. Není ničím zvláštní, tedy …
více »
Jak se zde již několikrát psalo, měření rychlosti rozpínání vesmíru (Hubbleovy konstanty) různými metodami vedou k různým výsledkům. Rozdíl kolem 10 % sice znamená, že příslušné hodnoty jsou „v zásadě dobře“, ale současně se tím ukazuje, že zde přetrvává nějaký problém, jemuž pořádně nerozumíme. Dvě základní metody jsou založeny na …
více »
Některé z modelů temné hmoty počítají s tím, že není (nemusí být) tvořena jediným druhem částic, které zaplavují vesmír vedle hmoty viditelné. Místo toho může i temná hmota být složena z různých druhů částic. Mohou také existovat dosud neznámé síly, které působí pouze mezi částicemi temné hmoty. Jinak řečeno, temná …
více »
Sciencemag.cz
