Archiv článků: život ve vesmíru

Hvězdy menší než Slunce, červení trpaslíci, jsou ve vesmíru velmi časté (asi 75 % hvězd hlavní posloupnosti vs. 8 % hvězd podobných Slunci). Červení trpaslíci mají delší životnost než Slunce, známe u nich exoplanety včetně těch v obyvatelné zóně. Většina potenciálně obyvatelných planet bude téměř jistě právě u těchto hvězd. …

Pokud víme, život se na Zemi objevil praktiky ihned poté, co to bylo fyzikálně možné, tedy když povrch planety dostatečně vychladl. To může být náhoda, může to znamenat, že samotný vznik života je snadný (úzké hrdlo je pak naopak třeba vznik složitějšího života nebo inteligence), ale také to lze vnímat …

Fermiho paradox, Drakeova rovnice… Nepřítomnost inteligentních mimozemšťanů na Zemi lze vysvětlovat různě. Nová studie tvrdí, že pro vyspělé civilizace mohou být neatraktivní hvězdy typu Slunce, a to pro jejich krátkou životnost. Samozřejmě scénářů existuje celá řada, nicméně předpokládejme, že technologicky vyspělé civilizace existují a že mají zájem kolonizovat naši Galaxii. …

Nová studie tvrdí, že už těsně pod povrchem Marsu dokážou i některé pozemské bakterie přežít mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Jsou-li chráněny před kosmickým zářením a slunečním větrem, v podobě spor mohou přetrvat až po „geologický čas“. Brian Hoffman a Ajay Sharma z Northwestern University coby spoluautoři nového výzkumu …

Astronomové na základě zkoumání exoplanety GJ 1252b došli k závěru, že prakticky nemá atmosféru. Tato planeta obíhá kolem trpaslíka typu M (chladné červené hvězdy, nejčastěji červení trpaslíci), což je vůbec nejčastější typ hvězd. Dohromady nové zjištění znamenají, že celá jedna kategorie exoplanet bude pro život pozemského typu možná zcela nevhodná. …

Podle nové studie byla atmosféra Marsu před nějakými 4 miliardami let bohatá na vodík. V době, kdy byl Mars (relativně) teplý a vlhký, zde mohl existovat život podobající se pozemským metanogenním bakteriím. Nová teorie tvrdí, že tyto organismy nemusely přežívat v pozemních jezerech, ale i v horninách pod povrchem, kde …

Za molekulu, která by v atmosféře na Zemi podobných exoplanetách mohla naznačovat existenci života, pokládáme třeba kyslík nebo metan. Ne snad, že by tyto tzv. biosignatury samy o sobě cokoliv dokazovaly, ale znamenají a podezření a signál vyzývající k podrobnějšímu zkoumání. Podle nové studie se ale v roli biosignatury dosud …

Můžeme z existence života na Zemi vyvodit něco o tom, s jakou pravděpodobností vzniká život na planetách podobných Zemi? Převažující pohled na věc praví, že ne. Máme před sebou výběrový efekt. Protože se nutně nacházíme na planetě, kde došlo k abiogenezi, pak nelze pouze na základě tohoto poznatku vyvozovat nic …

Na rudé planetě v minulosti jezera jistě existovala, stejně jako řeky. Geolog Joseph R. Michalski z University of Hong a jeho kolegové nyní na základě provedené metaanalýzy dlouhodobých družicových dat tvrdí, že marsovských jezer mohlo být v minulosti mnohem víc, než se dnes obecně předpokládá. A tudíž Mars mohl být …

Vozítko Curiosty tráví na Marsu již 10 let a NASA při této příležitosti uvedla, kterých 5 výsledků této mise považuje na nejdůležitější. 1. Detekce organických sloučenin Ve vzorcích hornin odebraných v marsovském kráteru Gale ze podařilo detekovat řadu organických molekul. Mohly by sloužit pro život jako stavební kameny i potrava, …